Trpělivost přináší růže-8.díl

20. listopadu 2014 v 21:15 | Anis |  Trpělivost růže přináší

Title: Trpělivost přináší růže
By: Anis
Part: 8.-Judge's houses v telce

Doufám, že se díl bude líbit a nezapomeňte na komenty ;D

*Sam*

Jakoby se mi svět sbořil jen s tou větou. To jsem byla tak špatná? Vždyť mi Nikol říkala, že se jí to dobře poslouchalo a neslyšela prý žádnou chybu... žeby lhala, aby mě nerozhodila? Ne! Nikol mi nikdy nelže, jen mi ze srandy kecá voloviny, ale o takovéhle vážné věci by mi řekla pravdu... já jí věřím.
Takže to znamená, že jsem neudělala chybu, ale je prostě lepší konkurence. Achjo!
-Tak tohle mi proběhlo hlavou během třech vteřin, kdy se Cheryl odmlčela.
Když Cheryl začala mluvit, tak jsem vůbec nemohla uvěřit, co slyším, ale slyšela jsem to takhle:
"...je mi to líto, protože vím co jsi nejspíš prožila a já ti udělám tu hroznou věc, že tě posílám do live shows X-Factoru a tím ti přidávám další starosti... ale každopádně Ti GRATULUJU SAM!!!"
Odmlčela se a já s otevřenou pusou a vyvalenýma očima (s brýlemi) na ni dívala. Když jsem si to uvědomila, tak jsem ji hned zavřela a po chvilce se ji váhavě zeptala:
"Cooo že jsi to řřříkala?" vykokotala jsem namáhavě a ona mi to zopakovala:
"Postupuješ! Holka, ty postupuješ!" vykřikla radostně a já ji s výkřikem objala -nejdřív jsem si samozdřejmě mým hmatem ověřila, kde přesně je a pak ji teprve objala, ale to je fuk! Jsem tak šťastná! Postoupila jsem do live shows... kdo by nejásal (když nepočítáme ty, co jsou moc stydlivý ;D)?
Vstala jsem a objala Nikol, která mi energicky vlítla do náručí. Netrvalo dlouho a Cheryl se taky přidala a vzniklo z toho skupinové objetí.
Nakonec jsme se po pěti minutách s Nikol odpotáceli do baráku... k nám do pokoje.
Začali jsme jásat- ještěže jsou ty stěny zvukotěsné!

*Liam, o pár dní později*

Díváme se s naší partou, Demi, holkama, Nikol a Sam na telku, kde je zrovna reklama. Sedím na sedačce s rukou položenou kolem boků Sophie a jsem strašně nervózní. Holky- Sam, Nikol ani Demi- nám neřekly, jak to dopadlo, ale pokaždý ztišily hlas a mluvily, tak nějak pochmurným a smutným hlasem- docela se bojím dívat se na X Factor dál... kdo-ví co tam bude, jelikož moc dobře si pamatuju, jaké má Sam dobré herecké schopnosti a o Demi ani nemluvě- vždyť hrála v několika filmech. O Nikol toho moc nevím, znám ji jen krátce, ale i tak mi připadá, že umí taky docela dobře hrát, tak jsem nejistý.
Zrovna je reklama na jakýsi jogurt- vážně nevím o čem se tam mluví... asi ten jogurt dokáže létat. Rychle se kouknu na telku a čekám, že tam budou ty jeho superschopnosti, ale ne... jen je nízkotučný- asi začínám mít až moc velkou představivost... jsem horší než Louis.
Najednou vedle mě se někdo rozesměje a kdo jiný to může být než pan Horan, který právě poplental Zaynovi jeho tvář máslem a asi mu to připadá vtipné... no asi to je vtipné, když si uvědomím, že se kolem mě všichni smějí a Zayn vypadá vážně legračně, když se to snaží utřít, ale místo toho si to ještě víc rozmaže... a já se začínám smát taky. Jediný kdo se nesměje je Sam a Sophie. U Sophie se to dá nějak pochopit. Ta se poslední dobou zasměje jen málokdy a i tak je to vytlačované. Asi ji něco trápí, ale nebudu na ni tlačit, jestli bude chtít, tak mi to řekne sama. Ale proč Sam? Copak to nevidí? --- Tak tohle bylo asi hodně hnusný ode mě, co? Jak by to, asi mohla vidět?! Jsem kretén!
Z mých myšlenek mě probudila až předehra, která hraje vždy, když začíná X Factor a tak jsem svou pozornost věnoval zase televizi, kde se právě objevila Cheryl a první holčičí soutěžící, u které jsem nezpozoroval její jméno, ale podle mě zpívala docela obstojně.

*Po 2 minutách*

Konečně se na scéně objevila Sam s Nikol. Pozdravily se spolu. Nikol si sedla vedla Cheryl a Sam začala zpívat svůj výběr songu: Skyscraper od naší Demi. A byl to... jako vždy skvělý výkon.
Když odešly, tak přišla ještě poslední a byl konec. Zdálo se mi, že je ta konkurence větší než obvykle.
Začaly se tam objevovat další ukázky se Simonem, který měl tento rok na starosti 'Skupiny' a tak se to tam začalo ukazovat.

*Po půl hodině*

Vystupování zkončilo a začaly se tam ukazovat ukázky z toho, jak se porotci v noci rozhodovali a sem tam se objevili nervózní soutěžící (Sam mezi nimi se neukázala). Dokonce tam byl i telefonát, kterým Cheryl pozvala Demi k sobě domů, aby ji pomohla. Následně tam bylo jak si ani Demi nevěděla rady a pak to přeskočili, aby jsme nic nezjistili a byla tam už jen jedna věta, kterou vyslovila Demi: "Tak jsme se dohodly, tak já už půjdu, zavolej mi zas, kdyby sis nevěděla rady, jo?" a rozloučili se spolu.

*Chvilka rozhodnutí*

Čekal jsem a čekal, když se konečně dostalo na Sam...
Pozdravila společně s Nikol Cheryl. Každá si sedla z jiné strany a chytly se za ruce.
Cheryl začala říkat něco o tom, co jsem dávno věděl- že je vysoká konkurence a já se cítil ještě víc bezradněji.
Najednou Cheryl řekla tu hlásku, které jsem se nejvíc bál: "Je mi to líto, Sam..."
Bylo mi Sam strašně líto... jak jí to mohli udělat?!
Cheryl začala zase mluvit... říkala něco o tom, že.... je jí líto, že jí přidává starosti, když ji pouští do těch live shows a já měl pocit, že se mi srdce snad rozskočí radostí radostí.
Sam tam začala koktat a nemohla tomu uvěřit... nakonec se tam přeci jen začali všichni objímat a radovat.
U nás to nebylo jinak... všichni jsme vstali a běželi za těma třema holkama, které měly vystrašené pohledy a bojacně se k sobě krčily, ale to už jsme nebyli k zastavení a začali je tam objímat až skoro nedýchaly, tak jsme je pustili a začali jim tam naoko nadávat, že nás strašně vyděsily a holky se nám začaly posmívat, že jsme prý tak blbý, když jsme nepoznali, že to hrají.
Tímto způsobem jsme se bavili ještě asi půl hodinu, než jsem usoudil, že se mi začinají klížit oči, tak jsem všem řekl "Sorry lidi, ale chce se mi už spát, takže když dovolíte, tak si půjdu lehnout.".
Překvapivě s tím nikdo neměl žádný problém, což je trochu divný. Většinou totiž řekne Louis, abych prý zůstal, že beze mě těch několik hodin, které prospím, nepřežije a že mám s ním jít do postýlky, jelikož mu plyšák vypověděl službu-protože ho prý posledně nechal v pokoji delší dobu o samotě a on teď trucuje.
Ale dnes ne.
Ale chápu to má zde Eleanor a navíc je zde Sophie, která je poslední dobou nějak moc žárlivá a každou chvíli musí být se mnou, aby měla o všem přehled a nějak si mě moc přivlastňuje - doufám, že je to jen dočasná situace, protože je nepříjemné, když ode mě odhání i kluky, aby byla se mnou... tak to je asi ten důvod, proč Louis nic takového ze srandy neřekl.
Popřál jsem si se všemi dobrou noc, Sam ještě jednou pogratuloval a v doprovodu Sophie (která taky popřála dobrou noc-aby se neřeklo) jsem vyšel nahoru po schodech do pokoje. Převlékli jsme se a s přitulením a slovy na dobrou noc jsme u sebe usnuli.

*Louis*

Sakra! Já to musím říct! Ale zároveň nemůžu, jelikož vedle něho stojí Sophie a střeží si ho jako oko v hlavě. Jestli tohle nezkončí, tak se Liamem skoro nikdo z nás neuvidí- když nepočítám čas, kdy jsme v studiu, na cestách, na zkoušce, na pohovoru, koncertu apod.- ale mám nepříjemné tušení, že mu zakáže postupem času i toto a budeme nahraní.
Už jsem se nadechoval k mé časté vtipné frázi, kterou používám vždy, kdy jde Liam spát dřív než mi ostatní (což jde vždycky - teda až na pár vyjímek): 'Prosím neodcházej! Já to bez tebe nevydržím! Ťuňťa už zase stávkuje a k Harrymu mám zákaz vstupu kvůli té nepříjemné události! Proššším!'
Ťuňťa je můj plyšatý 'veverák'- neberu servítky na poznámky, že je lepší říkat, že je to veverka, protože je můj a já říkám, že je to kluk jako buk... i když nemá žádné koule a kolem krku má růžovou mašličku (jeden z dárků od El na Vánoce)... prostě je to kluk... bez ohledu na jeho původní jméno "Princezna"... takže doufám, že respektujete mého VEVERÁKA Ťuňťu I. a nebudete si dělat srandu, že je to holka, protože je to kluk... tu mašličku NĚKDY sundám a až budu mít náladu, tak zajdu k mamce, aby mu ty koule přišila, protože chlap bez koulí je prostě vrchol!
Kde jsme to zkončili? Jóó už vím!
Prostě jsem se už chystal, že tu frázi vypustím z pusy, když v tom jsem si všiml varovných pohledů od kluků, kteří jasně naznačovali 'Zbláznil ses?! Nastane peklo, jestli to uděláš!'
A tak jsem mu jen popřál dobrou noc a už mlčel. Přitáhl jsem si k sobě na stehna El a líbl jsem ji dětskou pusinku ze zadu na tvář, jelikož vím, jak se jí to líbí a je jí to příjemné... vlastně pro mě taky. Já vím, my dva jsme beznadějný případ. Liamem a Sophií jsem se už nezabíval.
Po zbytek večera jsem se bavil s ostatníma a potom jsem s Eleanor šel nahoru a s pusou na dobrou noc jsem s ní usnul v objetí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaly Kaly | 26. listopadu 2014 v 13:10 | Reagovat

Hele řeknu ti to asi takhle povídka dobrá ale ty asi nejsi uplně v pořadku co to dop*dele zase vymýšlýš za kraviny :-D  :-D  :-D ty asi budeš na vždy takhle střelená :-(  :-(  :-(  8-)  :-D (no co budu si muset zvyknout) :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

2 Anis Anis | 19. prosince 2014 v 19:12 | Reagovat

Héééj! To není pravda!..možná trošku? Tak jo no, asi si budeš muset opravdu zvykat! Ale nevím, co je na tom špatně. Každý příběh potřebuje zápletku, jinak by to byla slaďárna! A tady je ta zápletka Sophie, tak kde je problém?! Tu situaci jsem popsala z Louiho pohledu, tak je auto míčky, když je to bláznivý! Teda pokud máš na mysli tyto kravína, co prý vymyslí, ale to já ne! To Loui! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama