Trpělivost přináší růže-5.díl

2. června 2014 v 19:38 | Anis |  Trpělivost přináší růže

Title: Trpělivost přináší růže
By: Anis
Part: 5.-Labyrint


Čauky, tady je další část TPR!!! Doufám, že se to bude líbit. Jinak se předem omlouvám za možné chyby, protože nevím kolik jsem jich tam mohla napsat-jelikož jsem to moc nekontrolovala.
Přeji vám: "Příjemné počtení!!!" ;)

*Liam*

Byl jsem zklamaný. Jakto že vybral Nialla?! Neberte to, tak že to Niallovi nepřeju, ale musíte uznat, že jsem mohl dostat šanci si s ní promluvit-i když fakt nevím o čem by sme spolu mluvili. Nejspíš něco ve smyslu: 'Ahoj, jak se jmenuješ?' 'To je, ale hezké počasí' 'Ty hotdogy z bufetu jsou hrozný' atd.- nejspíš je líp, že jsme se ještě nepotkali, vůbec bych nevěděl co říct a možná bych řekl i nějakou blbost.
Je už 7 večer a mě zapípal mobil na znak, že mám novou sms a hádejte od koho je........od Nialla.
"Liame, prosím někoho pro mě pošli. Nevím, jak se z tohoto bludiště dostanu a navíc nemám odvoz-Hubert odjel a jak mi výslovně vysvětlil: "Tu operu si nemůžu nechat ujít, takže buď pojedeš se mnou nebo si vem taxi"-asi víš co jsem si vybral, jenže jsem dostal z nevysvětlitelných důvodů hlad, tak jsem se vrátil a při cestě ven jsem se ztratil...' nad tím textem sms jsem se zasmál. 'Z nevysvětlitelných důvodů'-to je vážně k popukání. Vždyť on by klidně snědl půl tunového slona za 5 minut a ještě by k tomu dodal: 'Tááák svačinka by byla.....Kdy bude oběd?', tak ať mi netvrdí, že je to nevysvětlitelný důvod, když je to u něho na denním pořádku! Začetl jsem se do zbytku sms, kde stálo jak bojoval s dvoucentimetrovým pavoučkem, našel pohozený drát od kamery a popis jeho teorie, že E.T. existuje. Ale konec smsky dával přeci jen 'trošku' smysl: "Prosím, přijeďte pro mě a dostaňte mě z tohoto blázince!!!"-vždyť jsem říkal 'trošku'. Chce dostat z blázince a přijede do hlavního centra šílenství (jejich dům)! Moje doměnka o našem centru šilenství se mi samozdřejmě potvrdila hned co jsem sešel dolů do obyváku. Na obrovské hromadě odpadků se válel celý od kečupu zmalovaný Louis, křičel na celý dům, že dělá andělíčky a při tom pohyboval rukama i nohama, tak jak to dělají děti, když chtějí udělat andělíčka ve sněhu (však víte). Po domě se proháněli Zayn s Harry (Zayn honil Harryho), zatím co Zaynova hlava vypadala, jakoby na ní zkoušeli výbušnost bomby. Z toho hulákání, které Zayn křičel po Harrym, jsem pochopil, že mu Harry odpojil 3x fén od zásuvky, zrovna, když si vlasy dal foukat po sprše-to vysvětluje proč má na sobě jen trenky. A aby toho nebylo málo.....nějaký idiot shodil ze stropu lustr a Niall říká, že O2 aréna je blázinec?! Jak vidím, jediný vyhovující kandidát na odvoz Nialla jsem já.

*Niall*

Potom co jsem Liamovi odeslal moji zdlouhavou sms, jsem se musel nad ní zamyslet. Proč jsem tam psal, ať pro mě kdokoli z nich přijede, když vím, že beztak sem přijede Liam, protože pochybuju, že mají ostatní čas, když dělají pořád nějaké blbosti. Divím se, že náš dům ještě stojí. Dobře, přiznávám se, já taky dělám všelijaké blbosti a šílenosti. Když se nad tím zamyslím....jsem to já a Louis, kdo je centrem celého dění u nás doma-teda většinou, Zayn s Harrym se taky rádi přidají. Abych to zkrátil...my čtyři se tak nějak snažíme vyprovokovat Liama, aby vybuchl zlostí, protože je u toho strašně legrační a já z toho vždy dostanu dvou hodinový záchvat smíchu, který odstartuje další záchvaty kluků-prostě to jsou chvíle, na které se nezapomíná. To mě přivádí k tomu, jak jsem mohl napsat něco ve smyslu: 'Přijeďte pro mě, je to tu, jak v blázinci. Já chci domů.' ,ale teď vážně jak jsem to mohl napsat, když vím, co se běžně u nás doma děje?!
Ale teď zpět do přítomnosti.
Procházel jsem se tím bludištěm, když v tom jsem někde v dálce zaslech hlas. Páni, ten Liam byl rychlý!
Néé počkejte!!! To není Liam, tohle je dívčí a kupodivu ho odněkud znám ato jméno na které volala jsem znal z neznámých důvodů, taky. Přesněji ta holka křikla:
"Nikol? Tohle není sranda, odpověz mi, prosím! Notak Nikol, kde jsi?!"
Kde jsem ten hlas, jenom slyšel? Chvíli jsem přemýšlel, ale nic mě nenapadlo. No jo no, ta blond barva se na mě takto odepsala.

*Nikol*

Čekal jsem před arénou a čekala na Sam. Co ji, tak dlouho trvá? Sice je v aréně, takové menší bludiště, ale přeci by sem nějak trefila. Chvíli jsem tam postávala, když v tom se mi rozsvítilo.
Jak by se ven asi dostala, když je slepá, skoro všichni jsou pryč a aréna je takové velké bludiště?! A aby toho nebylo málo, její dozorkyně alias já si jen, tak odejde a nechá ji tam!
Rozešla jsem se do arény, když v tom jsem za sebou zaslechla kroky. Otočila jsem se a koho nevidím!
"Ahoj, nevidělas mého kamaráda Nialla? Psal mi, že potřebuje odvoz, stratil se v aréně a já nemám nejmenší tušení, kde ho mám hledat."promluvil na mě samotný Liam Payne A hledá Nialla, který zde nejspíš dělal dozorce! Notak Nikol vzpamatuj se! Mohla jsi čekat, že se potkáš s nějakou slavnou osobností, když jsi začala pracovat pro Simona Cowela! Rychle jsem se vzpamatovala a klidně odpověděla:
"Ne, nevím kde je, ale jestli chceš pomoct s hledáním, tak ti klidně pomůžu, protože já to tady znám a navíc já taky potřebuju někoho najít."řekla jsem posledních 5 slov potichu, ale vím, že je slyšel, což se mi následovně potvrdilo:
"Ty, taky někoho hledáš? A koho-" zarazil se a já věděla proč "Nejsi ty náhodou ta dozorkyně, která má hlídat tamtu Sam?"zeptal se, ikdyž to nejspíš věděl a já studem málem propadla do země. TRAPÁÁÁS!!!
"No víš....když skončilo vyřazování, se Sam dělali rozhovor a já si řekla, že na Sam počkám před arénou, že je si nějak poradí a najde cestu ven z arény, jenže jsem, tak nějak zapomněla, že je slepá, takže proto ji musím najít, protože jsem ji ztratila a jak ji znám...na jednom místě dlouho nevydrží, když ví, že se od někud musí dostat."a provinile se na něj podívala a on na mě šokovaně pohlédl.
"Jak si mohla zapomenout, že je slepá?"zeptal se strachem v hlase, no co bych asi čekala, když zrovna on je ten zodpovědný z celé skupiny.
"No, ono se to může stát, že bych zapomně, protože ona se někdy pohybuje, tak že bych ani nepoznala, že je slepá, kdybych o tom nevěděla a to asi zapříčinilo, že jsem zapomněla proč ji vlastně hlídám. Ale nechci se o tom dohadovat, musím ji najít a pokud chceš najít kámoše dřív než bude půl noc měl bys jít se mnou." řekal jsem mu. Chtěl ještě něco říct, ale potom radši svou pusu zavřel a přikývl, když viděl můj výhružný pohled, kterého se všichni bojí, dokonce je mezi nimi i Sam, která nějakým způsobem vycítí, že je napjatá situace.
Vešli jsme do toho 'bludiště'.

*Niall*

Šel jsem za tím hlasem, teda alespoň doufám, tady je to jedna ozvěna sem, jedna ozvěna tam.
Radši jsem zastavil a vydechl. BOŽE JÁ MÁM STRAŠNÝ HLAD!!! Proč pořád myslím na jídlo? Síla zvyku.
Najednou do mě někdo zezadu vrazil.
"Co to sakra-"zarazil jsem se v půlce věty. Už vím odkud ten hlas znám.
"Prosím, pomůžeš mi? Nikol se někam ztratila a já ji nemůžu, teda nedokážu najít. Neviděls ji někde?" zeptala se mě Sam, ale já neodpověděl-byl jsem v šoku.
"Halo, jsi tady někde?"zeptala se znova a začala se mě někde nahmatat, ale to už jsem ji zastavil svojí odpovědí:
"Ano, jsem tady. Ale Nikol jsem neviděl. Bloudím zde asi, tak hodinu a nemůžu najít východ."po mých slovech značně znervózněla, ale radši jsem ji uklidnil:
"Neboj, psal jsem kamarádovi smsku, aby pro mě přijel, takže nás najde-má lepší orientační smysl než já a navíc se nejspíš zeptá někoho, kdo to tu zná než sem vejde, je trošku zodpovědnější, než bys do něj řekla."snažil jsem se ji uklidnit, což se mi částečně povedlo, ale i tak jsem viděl jak si dělala starosti, tak jsem pro jistotu ještě dodal:
"A víš co? Já mu teď zavolám, kde jsme, jo? Mimochodem jsem Niall Horan."představil jsem se a radši jsem ji vzal za ruku a potřásl si s ní.
"Já jsem Samantha Stevensová. Ale říkej mi jen Sam. A jo, radši mu zavolej, podle toho co mi Nikol říkala, je to tu dost velký a kdo ví kdy by nás našel, i kdyby si vzal sebou nějakého přeborníka na cesty tohoto místa....trvalo by mu to, taky dlouho, tak mu radši zavolej a popiš mu to zde, protože já mu o tomhle místě maximálně řeknu, jak to tu voní a jaká tu je teplota."a krátce se zasmála, ale já se nesmál.
"Jo a ještě něco,....můžeš se smát, když je to nějaký vtip na adresu mé slepoty, mě to nevadí, už jsem si zvykla, takže se se mnou můžeš klidně zasmát."řekla klidně
"Počkej, ty to myslíš vážně? Tobě to vážně nevadí?" zeptal jsem se udiveně
"Ano, myslím to vážně. Nikol se ze začátku, taky držela stranou tomuto druhu vtipu, ale postupem času se začala smát spolu se mnou." odpověděla pořád klidným hlasem
"Dobře, bude se snažit zvyknout, ale nic neslibuju. Já mu tedy zavolám." řekl jsem a ona kývla hlavou.
Vytáhl jsem mobil a zavolal jsem Liamovi. No to by bylo něco. Nesetkal se s ní v bootcampu, ale setká se s ní teď. Zajímalo by mě, jak se bude chovat, až nás najde.
Chvíli to zvonilo, ale potom se z druhé strany ozval Liamův hlas:
"Ahoj Nialle, jsme, už v tom labyrintu, ale nemůžeme tě nikde najít, nemůžeš nám to tam nějak popsat?" zeptal se
"Ahoj, no právě proto ti volám, abych ti to tu popsal. A jak to myslíš, že jste? Ty tam někoho máš?" zajímalo mě
"Jo, jsem tady s tou Nikol od Sam, nabídla se, že mi tě pomůže hledat, že to tu prý zná, ale že přitom musí najít Sam-někde ji ztratila, takže se připrav, že odtud jen, tak nezmizíme-budeme ji taky hledat."
řekl s obavami v hlase, je vidět, že se o ni bojí.
"No, to je super, že sebou máš Nikol. Sam ji nedokázala najít, tak zde bloudila a-" nedořekl jsem to, protože mi do toho skočil Liam.
"Ty jsi ji viděl?" zeptal se nedočkavě
"Nejen, že viděl. Já vedle ní stojím. Jak jsem hledal východ, tak jsem ji slyšel volat Nikolino jméno. Začal jsem ji hledat, ale později do mě beztak vrazila do mých zad, takže jsme tu oba." řekl jsem a on si do telefonu oddechl.
"Dobře, tak mi to tam popiš, dám to na odposlech, aby to slyšela i Nikol." řekl a následně to v telefonu píplo a já mu to tu začal popisovat. Nakonec mi to típl se slovy 'Díky, najdeme vás, Nikol ví přesně, kde jste, jsme od vás tak 10 minut, tak čekejte.'
Čekali jsme tam a mlčeli. Nakonec to trapné ticho přerušila Sam:
"Proč vlastně jsi v aréně? Ty jsi soutěžící?"zeptala se
"Ne, já nejsem soutěžící. Já jsem byl dnes dozorce soutěžících. Vlastně se divím, že jsi mě podle jména nepoznala, když jsi zpívala písničku, kterou běžně zpívám já." zasmál jsem se a na ní bylo vidět, že přemýšlí. Nakonec řekla:
"Nevzpomínám si, že bych zpívala písničku od Nialla Horana, takže se na to kouknu zpětně-na castingu to byla Torn od Natalie Imbruglie, včera to bylo Story Of My Life od One Direction a dnes to byla Rolling In The Deep od Adele, takže...Adele ani Natalie být nemůžeš, protože to jsou ženský a ty jsi podle jména a hlasu mužského pohlaví a navíc jsi nejspíš v mém věku, takže zbývá možnost, že jsi jeden z členů skupiny One Direction-je to tak?" zeptala se a já na ni vyvalil oči (ještě, že mě nevidí), uvažuje logicky, tuhle vlastnost jsem u holek moc neviděl, neberte to zle, ale moc se s holkama nestýkám, takže je to trochu nezvyk.
"Ano, to jsem." odpověděl jsem klidně
"A ten tvůj kamarád..." naznačila mi otázku
"Ano, můj kámoš je se mnou ve skupině, ale jako dozorce si vybral Simon jenom mě-prý aby to bylo od každého trochu." řekl jsem
"Aha" odpověděla a já viděl, že se chce ještě na něco zeptat (soudíc podle její otevírající se pusy), ale zavřela ji hned, co se ozvali zvuky dvou párů bot.
Otočil jsem se a uviděl osobu, která kráčí ladným krokem k nám, její modré oči ji zdobily její bledý obličej, který splýval s jejími po ramena dlouhými vlasy (pozn. autora: Tak, už konečně víte jak Nikol přibližně vypadá) a vedle ní kráčel ničím nezajímavý Liam (teda, alespoň pro mě).
Nikol se rozeběhla a vtáhla Sam do náručí a šeptala ji (i tak jsme to s Liamem slyšeli):
"Sam, já se tak omlouvám, strašně mě to mrzí, ani nevíš jak jsem se o tebe bála..." začala ji vysvětlovat jak se to stalo. Mezi tím jsme se s Liamem pozdravili. Pohledem, který upíral na Sam byl k nezaplacení. Tak toužebně jsem ho na nic nikdy neviděl dívat a to ani na Toy Story a věřte, vím o čem mluvím.
Já zas koukal celou dobu na Nikol. Liam si mého pohledu všiml a nejspíš pochopil-soudíc podle jeho provokatního usměvu, na který jsem mu odpověděl mým vražedným pohledem u kterého málem vyprskl smíchy.
Jako by si na nás Nikol z ničehož nic vzpomněla a otočila se na nás(samozdřejmě jsme se snažili tvářit normálně, aby nevěděla o naší tiché 'konverzaci').
"Ehm Nikol, představuju ti mého kámoše a zároveň dalšího člena naší skupiny-Nialla Horana, Nialle tohle je Nikol Greenová" chopil se slova Liam a já si s Nikol potřásl ruku. Projel mnou jakoby elektrický šok, kterého si očividně všimla i Nikol, ale vůbec to nekomentovala.
Podíval se na nic netušící Sam a promluvila:
"Sam, tohle je Liam Payne, Liame tohle je Samantha Stevensová, ale říkej ji Sam." seznámila je. Všiml jsem si jak Sam sebou trhla při Liamově jméně, vypadalo to jakoby ho znala-což je urážka, jak může znát jeho jméno a mě nezná vůbec?! Jsem uražený! ;). Liam ji podal ruku a potřásl si s ní.
Nikol nás vyvedla z budovy a my se sněma rozloučili. Po 10-ti metrech jsme se s Liamem otočili a všimli jsme si, jak Sam něco Nikol rychle říká. Když skončila, tak se Nikol na nás otočila a vedla k nám rychlým krokem Sam. Liam značně znervózněl.
Když k nám došly, zastavily se a slova se ujala Nikol:
"Promiňte kluci, že vás zdržujem, ale Sam se chtěla Liama na něco zeptat." promluvila Nikol a otočila se na nervózní Sam. Nakonec Sam přeci jen promluvila:
"Je mi trochu trapný se tě na to ptát, Liame, ale prostě se musím zeptat, jinak bych neměla klid..." řekla a na chvíli se odmlčela. Zachvíli se konečně odhodlala zeptat:
"Neměl jsi ve svých 13-ti letech kamarádku?" zeptala se ho opatrně a já to vůbec nechápal a Liam taky nevypadal, že by té otázce, taky 2x chápal, spíš naopak-byl zmatený, ale i tak zdvořile odpověděl:
"Ano, do mých 13-ti jsem měl NEJ kámošku, potom se odstěhovala do Španělska. Několikrát jsme si volali, ale potom jsme ztratili kontakt. Tehdy se s ní nikdo moc nebavil, protože-" najednou se zarazil a díval se na Sam, která lapala po dechu a z očích se ji valily slzy. Já to moc nechápal, o co tady jde?
Liam se zase rozmluvil, ale tentokrát mluvil nevěřícným a tichým hlasem:
"-protože byla slepá, ale já se s ní bavil, protože mi na tom nezáleželo, když jsem znal jaká je uvnitř. Vždycky jsme se dobře zasmáli a bavili se jakoby to bylo naposled. Ráda mě peskovala za to, že jsem si třeba nevyčistil zuby a já ji za to zamazal obličej marmeládou, vždycky nás za to naše mámi seřvali a my z toho měli velkou prču. Jmenovala se......" nedokončil to a jen na ni se šťastným obličejem koukal.
Myslím, že vím o co tady jde. Liam se zmínil, že v dětství měl nejkámošku, která měla určitý problém, který nám samosebou neřekl a že se jmenovala Sam- týjo, to je vážně jako v těch trapných amerických románech: dvě blízké osoby z dětství se oddělí a v dospělosti se zase sejdou, teď jen zbývá, aby se do sebe zakoukali- bude to komplet a může se točit ;D.
Liam na nic nečekal, popadl Sam a pevně ji objal. Tak jestli ji teď políbí, tak z té slaďárny hodím šavli a to doslova.
Pomalu se od ní odtáhl a usmíval se (stejně jako ona) jako měsíček na hnoji, tak by mohl být někdo ochotný a ten hnůj zklidit, protože mě to tu vážně nebaví-sorry za hrubost, ale ten labyrint mi vyprázdnil žaludek a já bych klidně snědl celého slona a věřte nebo ne, ale já bych ho klidně snědl.
Radši jsem na ně promluvil:
"Héééj, lidi já vám nechci rušit vaši společnou dojemnou chvilku, ale stojíme zde docela dlouho a já už jsem nejedl víc jak půl hodinu, takže mám strašný hlad. Nechcete někam zajít na jídlo?!" zeptal jsem se. Nikol souhlasně pokývala a řekla 'Dobrý nápad!', zatímco se na mě ty dvě hrdličky otočily, nesouhlasně kroutili hlavou a Liam mě obdařil s jeho "zdvořilou" odpovědí: "Kušuj Nialle!"-na což se Sam tiše zachichotala-nechápu co je na tom k smíchu, jen mě odbyl to je celé.
"Promiň Nialle, ale my si potřebujeme sbalit, jelikož Bootcamp zkončil a Judje's houses začne až za týden, musíme jet dom. Já s Nikol jsme si vůbec nic nesbalili-teda Nikol pokud vím nic nesbalila a zítra, už máme být pryč, takže bysme toho zítra moc nestihli." řekla omluvně Sam na což Nikol smutně přikývla.
"A to nebudete ani jíst?" ptal jsem se. To by byl totiž zločin! Zločin proti přírodě-takhle znesvěcovat jídlo, které nám dala matka příroda-teda u většiny to budou asi jen ingredience, ale i i ty jsou důležitý!
"Neboj, my máme na pokoji jídlo. To si nevzpomínáš jak to bylo u tebe, když jsi byl v Bootcampu?" zeptala se Nikol.
"A víš, že ani ne? Já si vždycky potají zašel do pizzérky a vzal si jídlo na pokoj, ale nikomu ani muk-to by zachvíli dělali všichni a já chci, aby mé tajemství bylo utajeno." zašeptal jsem poslední větu a mrkl na ni.
"Tak mi, už budeme muset, jinak nevím jak to s naším barákem dopadne, když ty cvoky tam nechám osamotě o něco dýl než jsem zamýšlel. Sam dáš mi svoje číslo?" otočil se Liam na Sam
"Noooo, víš já nemám telefon, protože nemám nejmenši ponětí, co bych s ním dělala, když neumím číst, psát a dokonce nevidím ani na klávesnici." řekla Sam a Liam se plácl do čela-konečně to tomu chytrolínovi došlo.
"Promiň já zapomněl." omluvil se jí a mě v tu chvíli něco napadlo, otočil jsem se na Nikol a promluvil:
"Ty budeš se Sam, až do jejích posledních dnů v X-Factoru, že jo?" zeptal jsem
"Ano, budu, ale asi se se Sam budu scházet dál, protože takovou kamarádku nepotkám každý den." okomentovala to a pohladila Sam po rameni, která se na ni mile usmála a řekla:
"To ty taky Okurko" nacož se ty dvě rozesmáli. My s Liamem jsme se po sobě zmateně koukli.
"To neřešte kluci, to je jen mezi námi děvčaty." řekla Nikol.
"Noooo, já tou otázkou myslel, že.....ty máš jistě mobil, že?" zeptal jsem se a ona pokývala hlavou na souhlas, tak jsem pokračoval:
"A jelikož vyplívá, že nespíš budete pořád spolu, tak bys nám mohla dát to svoje číslo a my bysme se s vámi oběmi kontaktovali přes tebe." navrhl jsem
"To je dobrý nápad, ale pod podmínkou, že mi dáte i ty vaše čísla." navrhla na což jsme s Liamem nadšeně pokývali hlavou.
Následně jsme si vyměnili čísla, rozloučili se a každý šel svojí cestou-holky do ubytovny a já s Liamem k němu do auta s konečnou cestou u nás doma.
V autě Liam pořád mluvil něco ve smyslu: 'Nemůžu uvěřit, že je to opravdu ona.', 'Od doby co jsem ji viděl na posledy pěkně vyrostla.', 'Myslíš, že teď někoho má?'atd. atd. Nakonec mi z toho lezlo krkem, tak jsem ho vyrušil v jeho povídání o jejím údajném kondicionéru:
"Liame buď, tak laskav a buď........KONEČNĚ ZTICHA!!!" zařval jsem na celý auto a promnul si prsty hlavu. Liam se na mě vražedně podíval a pokračoval v cestě.
Pěti-minutové ticho jsem nakonec přerušil svojí otázkou:
"Můžu se zeptat, co Louis uděl s tím kečupem? Ráno se zmínil, že s ním má něco v plánu." koukl jsem se na Liama, který se div nerozesmál a odpověděl:
"To nechtěj vědět kámo, to nechtěj vědět."

Tady to máte lidičky....Liam se se Sam konečně setkal! Nevím jak vy, ale mě to setkání přišlo, takový nic moc, ale je to můj názor-tak mi ho neberte. Budu ráda za každý koment ;).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaly Kaly | 3. června 2014 v 21:28 | Reagovat

prej to nechtěj vědět a Naill zřejmě nemá rád dojemný chvilky a  andělíčky s kečupem to jako vážně jo a mimochodem nepůjdeš se mnou v úterý na film hvězdy nám nepřáli? :-D

2 Anis Anis | 3. června 2014 v 22:10 | Reagovat

Jo no jo. A k tomu filmu....nemám prachy a nechce se mi utrácet moje zbytky peněz v pokladnice, takže asi ne :-(  :-|  :-)  ;-)

3 Kaly Kaly | 3. června 2014 v 22:42 | Reagovat

škoda :-(  :-|  no nic :-)

4 Kaly Kaly | 3. června 2014 v 22:45 | Reagovat

mimochodem stojí to 120 Kč

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama